Každý by chtěl při své prezentaci na veřejnosti zapůsobit co nejlépe. Není však třeba se ještě trápit s tím, že náš výkon nebude perfektní.
Ano, napříště to bude lepší a pak ještě lepší. Samozřejmě podkud na svém vystupování budete pracovat. Je důležité podat maximální možný výkon, kterého jsme v čase schopni. A netrápit se tím, že za měsíc by to mohlo být lepší. Mohlo, a taky nemuselo.
Continue reading 33. Na pódium se jde s tím, co umíš teď, ne s tím, co budeš umět za rok
Tato teze vyžaduje zkušenost. Je to upřímná odpověď na otázku “má to smysl?” v době, kdy se otočíte. Pomoci též může článek Jak komunikovat s intuicí.
Pokud má mít něco cíl, pak není možné se k němu dostat slepou uličkou. A tu je třeba identifikovat a opustit. Čím dříve tím lépe.
Continue reading 32. Naučit se rozeznávat – a opouštět – slepé uličky
Pokud byla minulá teze věnovaná tomu, abyste ve svém postupu nepřeskakovaly důležité kroky, tato je věnovaná svým způsobem opačnému, ovšem neméně častému problému.
Pokud máte cíl, je třeba k němu jít (i když je někdy třeba jít oklikou), není možné ustrnout na mrtvém bodě. A je nesmyslné se vracet o několik levelů zpět.
Continue reading 31. Když jsi na úrovni 22. lekce, neuč se desátou
Škola má jednu úžasnou výhodu oproti samostudiu (krom jiného) v tom, že má dobře vytvořenou strukturu toho, co se kdy má člověk učit tak, aby to bylo maximálně efektivní.
Pokud se cokoli učíte sami, strukturu vlastního postupu si též musíte určovat sami. A právě tady se často můžete dostat na šikmou plochu v tom, že prostě přeskočíte něco, co je důležité. Dříve či později vám to bude chybět.
Continue reading 30. Nepřeskakovat levely
Tato teze není nijakou propagací flákání se či nic nedělání, protože odpočinek ze své podstaty přichází až po práci.
Je mnoho těch, co se snaží pracovat 25 hodin denně 8 dní v týdnu. Je ovšem otázkou, zdali to má smysl.
Continue reading 29. Odpočinek dělá mistry
Je mnoho těch, kdo se snaží v oborech, pro které nebyli stvořeni. Často nepřicházejí výsledky a pokud snad ano, pak za moc nestojí, tím spíše v poměru k vydané energii. Snaží se a ono nic.
Tato teze je v mnohém pro rodiče, kteří své dítko nutí k činnostem, pro které prostě nemají vlohy. A navíc od nich očekávají výsledky, které prostě nemohou přijít.
Continue reading 28. Snaha nezní
Je otázka, kterou byste si měli klást vždy v těch 5 minutách z minulé teze. Je to otázka, kterou byste se měli ptát vždy, když se otočíte (viz. teze č. 24) a svým způsobem by ve vás měla být přítomná neustále.
Continue reading 27. Má to smysl?
Asi 2 měsíce po tom, co jsem začal svoje studium na Výmarské akademii Franze Liszta se mě na hodině můj profesor ptal, kolik hodin denně cvičím. Odpověděl jsem, že 4-6 hodin denně. A on nato – “dobře a já po tobě teď chci, abys do příští hodiny necvičil víc než hodinu denně”.
Na začátku další hodiny hned začal otázkou kolik hodin denně jsem cvičil. Řekl jsem že asi 3. S mojí odpovědí vůbec spokojenej nebyl a na konci hodiny zopakoval svůj požadavek odminula.
Continue reading 26. Jak za 15 minut udělat stejné množství práce jako za 4 hodiny
Kreativní práce (např. podnikání) má jednu vlastnost. Vy nevíte, co bude a nebude fungovat. Proto je potřeba makat na vícero frontách, tvořit košatý strom, a ten pak prořezávat.
Myšlenka, že se jednoho rána probudíte a řeknete si: teď budu 5 let makat jen a přesně tímto směrem a ono to pak bude fungovat je sice teoreticky krásná, ale v praxi nefunkční.
Continue reading 25. Studovat (pracovat) do košatého stromu a prořezávat
Jít stále dál, zkoušet, chybovat, učit se, konzultovat, makat.
A pak, za půl roku se otočit a zhodnotit.
Continue reading 24. Neotáčej se